Červenec 2009

Im memoriam

21. července 2009 v 20:52 | © výtlems.kissa |  soukromé boje
Poslední týden se zmítám na okraji mezi fantazií a realitou. Velmi často a ráda si hraji se svými sny a přebývám ve světě, který jsem si vymyslela, ale teď potřebuji roztřídit vše co jsem dělala ve skutečnosti nebo ve své hlavě. Proto píši tento článek, který vzešel z úvah o tom všem.

Pravda je, že i teď jsem ukryká sama v sobě, kde se někdy schovávám i před sebou (jaká ironie). Často váhám, jestli se mám vrátit do reálného světa, kde jsou všichni mí přátelé na dovolené nebo bydlí na kilometry daleko a já nesnáším icq. Ne, přesnější by bylo napsat, že mám z hromadných zdělovacích prostředků fobii. Když tam přijdu, zaloguje se těch pár lidí, které hrdě prohlešuji za své přátele a pak přestanu stíhat. Neustále přepínám mezi okny a pomalu zapomínám jakou diskuzi s kým vedu.

Myslíš si, že jsem blázen - Kapitola 3.

12. července 2009 v 14:15 | © výtlems.kissa |  Myslíš si, že jsem blázen?
Slunce propůjčovalo lesk hladině jezera rozvířené masami vody padajícími z příkrých srázů chránících místo před lidmi. Už po století se ani jediný z příchozích nevrátil domů živ. Tedy alespoň se to všude říkalo.

"Co tu vlastně hledáme?" zeptal se trochu znuděně blonďatý chlapec. "Vždyť všichni říkají, že kdo sem půjde, už se nikdy nevrátí živý."

"No právě, je to skvělé místo pro trénink," odpověděl mu jeho sensei, "a kdyby náhodou byla monstra z tohohle lesa vymyšlená, aspoň nás tu nikdo nebude rušit." Přišlo mu to jako podivný druh deja vu. Tohle přeci kdysi říkal jeho sensei jemu. Zacukaly mu koutky úst. "Naruto, víš, kdo byl tvůj otec?" zeptal se. Nemělo smysl ten okamžik oddalovat.

"Ano, Kakashi, objevil se, když jsem bojoval s Peinem a řekl mi to." Chlapec se instinktivně chytil za břicho.

Můj styl kresby

6. července 2009 v 18:54 | © výtlems.kissa |  soukromé boje
Nemyslím si o sobě, že umím úžasně kreslit, vím je, že z anší rodiny k tomu mám největší vlohy, a že strejda je malíř. Jelikož jeden z jeho obrazů visí nad naším počítačem, sním vždy, když čekám, až se mi něco načte, o tom, že se naučím nějak obstojně kreslit, abych mohla říct, že jsem aspoň v něčem dobrá. Teď se snažím naučit kreslit člověka, ale mám k tomu hodně daleko.

Většinou kreslím podle předlohy, kterou si ale docela dost upravuji a musím přiznat, že i hodně zjednodušuji. Snažím se najít si svůj vlastní styl kresby, který by mi šel a výsledek by vypadal realisticky (nevím proč, ale štve mě, že moje kresby mají od reality hodně daleko. Zatím kombinuji běžný styl "chytnu tužku a jedu" a manga styl (jemné sebevědomé tahy apod.), ale obrovský problém pro mě je stínování a přechod mezi barvami, ale pevně věřím, že se mi to nakonec podaří a doufám, že to bude do konce prázdnin, abych mohla sestře k narozeninám dát originální dárek :-)

Pro lidi, kteří neví, co jsem myslela tak je to něco mezi TÍMHLE a tímhle na mnohem horší úrovni.

Nejradši kreslím tužkou, ale opravdu nesnáším jenom vodovky.

Deprese? Nemám na ní čas!

3. července 2009 v 9:40 | © výtlems.kissa |  soukromé boje
Zítra se má prostřední sestra vdává, takže je tu docela honička a všudypřítomné vedro a dusno na kondičce nikaj nepřidávají.

Nocturnal Emission 2

2. července 2009 v 18:27 | © výtlems.kissa |  hudba
Tak se mi konečně podařilo stáhnout dvě jejich písničky v originále a dala jsem to na youtube. Jsou to jejich první výtvory, ale jiné opravdu nemůžu najít jinde než na bandzone a tam taky nejsou ke stažení. Tady to máte:

Kat:

Čekáš na rozklad: